číslo 3, 18. června 2019

Editorial

 

Bezpečnost a zase ta bezpečnost… ale jaká vlastně?

Potkat odborníky na kybernetickou bezpečnost v rámci druhé letošní pracovní snídaně pod názvem „Kybernetická bezpečnost – další odpovědnost pro správní orgán“ pro mě znamenalo nejen velké vyplašení z bezpečnostní rizik, která nás obklopují, ale spíš děsivý fakt, že mě může natáčet či odposlouchávat kdokoli, a to třeba z televize, ledničky a dokonce i z bezpečnostních systémů. Všechna tato zařízení mohou mít zabudována vybavení, díky kterým se přesně ví, kde jsem, s kým jsem, co dělám, co si čtu či poslouchám a s kým se stýkám. Je to opravdu děsivé a toto květnové dopoledne zapříčinilo moji malou depresi s myšlenkou k návratu obyčejného života bez elektronických pomůcek a vymožeností.

Bezpečnost jako místo v agendě nejvyššího managementu  To, že čínská vláda vyvinula program, podle kterého lze najít kohokoli prakticky kdekoli podle jeho fotky, mi přijde již úplně přitažené za vlasy. Nicméně, že je to další téma pro správní orgány a že se musí tomuto tématu věnovat bylo na závěr této snídaně více než jasné. Když si přečtete rozhovor s hlavním řečníkem Vladimírem Rohelem, ředitelem sekce Bezpečnost NAKITu, tak pochopíte, že tato nově vznikající disciplína bude mít brzy své místo v agendě nejvyššího managementu.

CG ScoreCard a pozitivní trend podpory státu v tématu správy a řízení firem Předkládáme Vám třetí – téměř letní číslo našeho newsletteru, čemuž konečně odpovídají i teploty venku. Další newsletter obdržíte v září a bude plný novinek, které jsme připravili pro podzimní měsíce. Malou ochutnávku najdete i v tomto čísle a tou je nový projekt – Corporate Governance ScoreCard. Tento projekt je připraven ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR a ukazuje opět na pozitivní tendenci podpory státu v tématu správy a řízení firem.

Tip na letní čtení: Opuštěná společnost od Erika Taberyho Nemohu si odpustit Vás neupozornit na knihu Erika Taberyho „Opuštěná společnost“, která mě jako audiokniha provázela na dlouhých cestách Evropou v zimních měsících. Děsivé i optimistické texty plné skvělých analýz i názorů. Všem doporučuji na dlouhé cesty za dovolenou nebo na pláž či hory.

Dovolte mi, popřát Vám krásné letní dny plné odpočinku, čerpání nových sil a hezkých letních večerů při skleničce něčeho lahodného s přáteli a těším se na naše budoucí setkání.

 

Krásné letní dny,

Monika Zahálková

výkonná ředitelka Czech Institute of Directors

Na pořadu dne

 

Vladimír Rohel: ředitel sekce Bezpečnost, Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT)

Vladimíra Rohela, ředitele sekce Bezpečnost Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT), která pracuje pro Ministerstvo vnitra ČR a jeho podřízené složky, jsme pozvali na květnovou snídani, na které jsme se bavili o kybernetické bezpečnosti ve firmách. Podle Rohela je důležité, aby lidé zabývající se bezpečností, poukazovali na možné problémy, přestože projekty často zesložiťují, prodlužují nebo prodražují a že bezpečnost ve firmách nikdy není a také nemůže už z podstaty věci být stoprocentní. Naopak bezpečnost je, jak říká, proces, který „se valí jako kolo vpřed a naším úkolem je ho pohánět“.

 

Působíte jako ředitel bezpečnosti Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Můžete našim čtenářům ve stručnosti říct, co přesně je náplní vaší práce, o co přesně se staráte?

Stručně řečeno, NAKIT poskytuje infrastrukturní, aplikační a kyberbezpečnostní služby pro Ministerstvo vnitra ČR a jeho podřízené složky. Moje úloha v pozici ředitele sekce Bezpečnost je poměrně široká. Zajišťujeme bezpečnost jak interně v rámci naší organizace, tak externě, kdy dodáváme bezpečnostní služby pro různé zákazníky.

 

Našimi čtenáři jsou převážně lidé působící ve statutárních orgánech či top managementech různých společností, kteří jsou za oblast kybernetické bezpečnosti přímo zodpovědní. Co byste jim poradil, aby mohli celou problematiku včas podchytit „s péčí řádného hospodáře“?

Určitě bych jim poradil, aby se tématu aktivně věnovali a nevyhýbali se mu. Stále více se naše informace přesouvají do techniky a tím do kybersvěta. Žádný počítač, telefon nebo jiné zařízení není a nikdy nebude stoprocentně bezpečné a uložené informace je třeba chránit.

Běžné ICT útvary dokáží mnoho, ale bez pomoci odborníka na bezpečnost, který vnímá hrozby a rizika kybersvěta je to stejný hazard, jako vydat se na moře s dobrou posádkou, ale bez zkušeného kapitána. Můžete doplout v pořádku, ale spíš asi ne. Pokud tedy organizace, státní nebo soukromá, chce nebo musí pečovat o své informace, musí bezpečnost aktivně řešit, a to na nejvyšší úrovni. Že nejvyšší vedení jsou výborní ekonomové, politici nebo odborníci na jiné oblasti, a ne experti na bezpečnost, vůbec nevadí. Jsou to ale lidé, kteří musí díky svému postavení převzít zodpovědnost za bezpečnost organizace stejně jako za její ostatní činnosti v oblasti působení. Toho docílíte pouze tím, že budou přímo rozhodovat o bezpečnostních opatřeních, investicích do bezpečnosti a případně o akceptaci rizika a tím neřešení nebo omezeném řešení daného problému. Takováto rozhodnutí nelze činit na nižších úrovních řízení.

Doporučil bych se ptát a nebát se nepříjemných odpovědí. Bezpečnost nikdy není stoprocentní. Není to stav, ale proces, který se stále valí jako kolo vpřed a aby se mohlo valit, je třeba ho aktivně pohánět. Údělem bezpečáka totiž není reportovat skvělé výsledky a světlé zítřky, ale upozorňovat na možné problémy, někdy projekty zesložiťovat, prodlužovat a prodražovat. Výsledkem je ale odměna společnosti ve formě vyšší bezpečnosti, větší jistoty a ochrany toho nejcennějšího – informací. Moudré vedení s tímto počítá a nevnímá předchozí větu negativně. Naopak, když v projektu nevidí bezpečnost, klade samo nepříjemné otázky, proč tomu tak je, zda je to správně a jestli to neznamená v budoucnu větší výdaje s doděláním bezpečnosti do již hotového řešení.

„Běžné ICT útvary dokáží mnoho, ale bez pomoci odborníka na bezpečnost, který vnímá hrozby a rizika kybersvěta je to stejný hazard, jako vydat se na moře s dobrou posádkou, ale bez zkušeného kapitána.“

 

Téma bezpečnosti ve firmách je široké. Na co byste ty, kteří jsou ve firmách za bezpečnost zodpovědní, ze všeho nejdříve upozornil?

Částečně jsem to již uvedl v předchozí odpovědi. Pokud jsou zodpovědní za bezpečnost „en bloc“, doporučuji jednotlivé bezpečnosti co nejvíce propojit. Uživatel potřebuje vyřešit problém či ochránit informace a opatření z více oblastí se musí vzájemně doplňovat a navazovat. K tomu je nutné si vybudovat systém monitoringu a reportingu. Nemusí se ale jednat jen o monitoring formou složité aplikace. V jednoduchosti je krása a výhodou je, že s výstupy pak bude umět dobře pracovat i již uvedené nejvyšší vedení, které rozhodně nemá za úkol číst složité a často velmi odborné, byť velmi přesné výstupy.

„Údělem bezpečáka totiž není reportovat skvělé výsledky a světlé zítřky, ale upozorňovat na možné problémy, někdy projekty zesložiťovat, prodlužovat a prodražovat. Výsledkem je ale odměna společnosti ve formě vyšší bezpečnosti, větší jistoty a ochrany toho nejcennějšího – informací.“

 

Kdo by si tuto agendu měl vzít ve firmě na starosti? A kde takové lidi hledat?

Podle mého názoru je ideální stav ten, který máme u nás v NAKITu. To byl jeden z důvodů, proč jsem na tuto funkci nastoupil. Bezpečnost má jednu hlavu, která zajistí veškerou spolupráci, koordinaci, optimální řešení a komplexní bezpečnostní přístup. Na druhou stranu jsem členem nejvyššího vedení společnosti, jeden z pěti ředitelů přímo podřízený řediteli NAKIT. V tomto modelu je zajištěn jak princip řádného hospodáře díky jednotnému řízení bezpečnosti, tak řešení bezpečnosti na úrovni nejvyššího vedení.

„Že nejvyšší vedení jsou výborní ekonomové, politici nebo odborníci na jiné oblasti, a ne experti na bezpečnost, vůbec nevadí. Jsou to ale lidé, kteří musí díky svému postavení převzít zodpovědnost za bezpečnost organizace stejně jako za její ostatní činnosti v oblasti působení.“

 

5 pravidel podle Vladimíra Rohela pro bezpečnou firmu

 

1.

Nikdy nezapomínejte na bezpečnost a řešte ji vždy na začátku jako mandatorní věc.

2.

Dobře postavte bezpečnost v rámci firmy, vytvořte podmínky pro její správné fungování.

3.

Poměřujte investice do bezpečnosti s investicemi do ICT.

4.

Investujte do lidí, kteří vám bezpečnost řeší, ale i do uživatelů, kteří jsou a vždy budou největší bezpečnostní riziko pro firmu. Žádná krabice ještě dlouho nenahradí zkušeného bezpečáka a školeného uživatele.

5.

Vytvořte atmosféru důvěry, aby se lidé nebáli přijít s problémem, který zjistili nebo způsobili. Jen tak se dá zabránit katastrofě.

V oblasti IT a bezpečnosti se Vladimír pohybuje více než 20 let. Začínal jako administrátor a správce počítačových sítí na Ministerstvu obrany ČR, budoval a spravoval komunikace a sítě pro vojenské zastoupení v NATO, následně rozvíjel a zajišťoval projekt „Víza“ na Ministerstvu zahraničí ČR a našich zahraničních ambasádách. Pět let působil v bruselské centrále NATO jako správce národních sítí a ICT kontakt pro sítě NATO. Později přešel do Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), kde zastával funkci Ředitel odboru komunikačních a informačních systémů a dále od roku 2011 budoval Národní centrum kybernetické bezpečnosti, které řídil. Od roku 2017 je ředitelem sekce Bezpečnost v Národní agentuře pro komunikační a informační technologie (NAKIT).

Zeptali jsme se: Bezpečnost ve firmách 

 

Na téma bezpečnost ve firmách a jak ji ve firmě vidí a následně řeší, jsme se zeptali Tomáše Pivoňky, ředitele Českého institutu interních auditorů (ČIIA) a Jana Kloudy, General Counsela ve společnosti Vodafone, který má na starosti korporátní bezpečnost a compliance.

Je téma kybernetické bezpečnosti jedním z priorit exekutivního managementu?

Tomáš Pivoňka, ČIIA
Rozhodně ano. Zástupci exekutivního managementu, které potkávám, berou toto riziko zcela vážně.

Jan Klouda, Vodafone
Kybernetická bezpečnost dnes jednou z hlavních priorit managementu být musí. Je to dáno rostoucím podílem automatizovaných a digitálních řešení a rostoucí sofistikovaností kybernetických útoků, včetně těch sponzorovaných státy. Je nezbytné neustále analyzovat hrozby, zavádět vhodná ochranná opatření a připravovat se na krizové řízení pro případ úspěšného útoku. Je také nutné hodnotit rizika pramenící z propojení s infrastrukturou jiných subjektů, jejichž úroveň kybernetické bezpečnosti může být různá. Nejvyšší úroveň kybernetické bezpečnosti je naší prioritou také kvůli ochraně našich zákazníků, obsahu jejich komunikace a stability telekomunikačních sítí.

Kdo je podle Vás nositelem tohoto tématu ve firmě?

Tomáš Pivoňka, ČIIA
Ve větších firmách to je manažer IT bezpečnosti, v menších společnostech pak IT oddělení. Dobře fungující interní audit se oblasti kybernetické bezpečnosti také systematicky věnuje.

Jan Klouda, Vodafone
V naší společnosti jsou hlavními nositeli dva členové nejvyššího vedení. Jedním je náš viceprezident pro technologie, do jehož odpovědnosti kybernetická bezpečnost přímo spadá. Druhým jsem já z pohledu korporátní bezpečnosti, business continuity a krizového řízení. Jinak je ale kybernetická bezpečnost tématem, kterým se zabýváme na pravidelných poradách managementu a které velmi podrobně sledují také naši akcionáři.

 

Co říkáte na názor, že zavádění opatření souvisejících s kybernetickou bezpečností je jen další administrativní zátěží firmy?

Tomáš Pivoňka, ČIIA
Nesouhlasím s tím. V dnešním digitalizovaném a globalizovaném světě jde o zcela nezbytnou ochranu. Současně je třeba se vzdát romantických představ o pubertálních hackerech, kteří to dělají s dobrým úmyslem a z etických důvodů. Cyber kriminalita se stala zcela profesionálním a výnosným byznysem. Mám s tím osobní zkušenost.

Jan Klouda, Vodafone
Proboha, kdo něco takového řekl?

 

Jaká je Vaše osobní zkušenost s reakcí Vašich zaměstnanců na opatření související s kybernetickou bezpečností?

Tomáš Pivoňka, ČIIA
Pokud jsou udělána rozumně a dobře zkomunikována, zaměstnanci je v pohodě akceptují.

Jan Klouda, Vodafone
Reakce je dvojího charakteru. Na jednu stranu zaměstnanci problematiku kybernetické bezpečnosti chápou. Výhodou pro nás je, že lidé dnes běžně mají vlastní počítače, a tedy základní povědomí o nutnosti chránit je antivirovými programy. Takže základní koncept ochrany proti kybernetickým hrozbám chápou všichni bez ohledu na profesi. Na druhou stranu se ale zaměstnancům nelíbí zvýšená bezpečnostní opatření v podobě častých změn hesel, vícefaktorového zabezpečení a podobně. To jsou věci, které zkrátka příjemné nejsou, ale je nezbytné je mít; úměrně tomu jsou také populární. Kybernetická bezpečnost je pro nás jednou z oblastí, ve kterých nechceme dělat zbytečné kompromisy. Proto hledáme stále další způsoby ochrany jak sebe sama, tak svých zákazníků.

 

Tomáš Pivoňka je prezidentem Českého institutu interních auditorů, členem představenstva Evropské konfederace institutů interního auditu a ředitelem útvaru Interní audit v ČEZ, a.s. V rámci své kariéry pracoval na stovkách auditů v oblasti energetiky, finančních služeb, real estate a veřejného sektoru.

Jan Klouda je General Counselem ve společnosti Vodafone, kde řídí právní záležitosti, compliance, podnikatelská rizika, korporátní bezpečnost včetně prevence podvodů a jejich vyšetřování, a dále business continuity a krizové řízení. Je členem americké Association of Certified Fraud Examiners, u které je certifikovaným vyšetřovatelem (CFE) a Fellow Member v International Compliance Association. Lektorskou a přednáškovou činností podporuje rozvoj kultury corporate governance a compliance v České republice.

Co se chystá na podzim

 

Nová služba Corporate Governance ScoreCard

 

Po letních prázdninách Vám představíme novou službu Corporate Governance ScoreCard. Její vznik iniciovalo Ministerstvo financí ČR na základě vládou schválené Koncepce podnikání na kapitálovém trhu v ČR a my – jako jediný subjekt u nás – jej budeme zabezpečovat.

 

O čem bude CG ScoreCard

Zhodnotíme ve Vaší společnosti úroveň corporate governance, tedy vše, co se týká správy a řízení společností v kontextu doporučovaných pravidel podle Kodexu správy a řízení společností v ČR 2018. Řekneme Vám, jak si stojíte, v čem jste výborní a kde je prostor pro zlepšení. Nová služba vychází z doporučení světové International Finance Corporation, která patří Světové bance, a která nabádá jednotlivé země k hodnocení správy a řízení ve společnostech kótovaných na burze, státních společnostech a společnostech s celospolečenským přesahem, kam patří třeba finanční instituce.

 

Proč chtít SG ScoreCard

Díky této službě bude Vaše firma:

  • transparentnější pro Vaše akcionáře a potenciální investory,
  • atraktivnější pro stávající i nové zaměstnance,
  • posílí svou reputaci a image směrem k médiím a široké veřejnosti,
  • pomůže exekutivním manažerům v lepší orientaci, co je a co není efektivní pro řízení jejich firmy, v čem ochrání jejich práva i odpovědnosti.

 

Kdy můžete o CG ScoreCard zažádat

V srpnu Vám na našich webových stránkách představíme tuto službu pečlivěji. Vydáme k ní také speciální newsletter, který Vám pošleme do e-mailové schránky. Od srpna si tak můžete tuto službu u nás objednat.

 

Rádi byste znali více informací už teď?

Pokud Vás k této službě cokoli zajímá, kontaktujte prosím ředitelku Institutu členů správních orgánů, Moniku Zahálkovou, na +420 602 343 560 anebo na monika.zahalkova@ciod.cz.

Program Corporate Governance startuje v září

 

Úspěšně jsme dokončili letošní jarní kurz – Program Corporate Governance – a už se chystáme na podzimní. Studijní skupina se již pomalu plní, ale stále máme volná místa, takže se můžete přihlásit.

Program Corporate Governance je jediný vzdělávací program v oblasti správy a řízení společností, který můžete u nás absolvovat. Skládá se ze čtyř modulů, které jsou rozděleny do 7 dnů, a to vždy ve čtvrtek a/nebo pátek od září do prosince. Program je pod záštitou Vysoké školy ekonomické v Praze.

Pro koho je Program CG vhodný? 
  • pro členy nejvyššího managementu,
  • členy představenstva,
  • členy správní či dozorčí rady všech velikostí,
  • pro ty, kteří se pro tyto role chystají.

Termíny a témata

Modul

Termín

Téma

Modul I

26. – 27. září 2019

Úvod do problematiky corporate governance, základní principy a modely řízení

Modul II

24. – 25. října 2019

Právo a jeho aspekty při práci člena správního orgánu

Modul III

14. – 15. listopadu 2019

Finanční desatero člena správního orgánu

Modul IV

5. prosince 2019

Softskills při správě a řízení společnosti

Členství v Czech Institute of Directors

 

6 benefitů, které získáte díky členství v Institutu

 

1. Poskytneme vám informace

Spolupracujeme s Českou národní bankou, Ministerstvem financí ČR, Ministerstvem spravedlnosti ČR nebo OECD. Jsme tvůrci několika odborných publikací, kodexů, manuálů, ale i odborných posudků, které vám ulehčí život.

 

2. Připravíme vás na roli statutárního zástupce

Díky exkluzivnímu vzdělávacímu programu, který u nás organizuje pouze my, vás připravíme na roli spojenou s vašimi manažerskými dovednostmi, právy i odpovědnostmi. Náš program je zaměřený na členy dozorčích rad, představenstev i top managementu, ale i těch, kteří se na tuto roli teprve chystají.

3. Získáte partnera

Budeme pro vás partnerem v konzultaci veškerých odborných otázek z oblasti správy a řízení firem, práva, financí i managementu.

 

4. Pozveme vás na akce

Pozveme vás na exkluzivní akce, pracovní snídaně, workshopy, přednášky a vzdělávací programy, kde se potkáte s těmi, které potřebujete pro váš byznys.

 

5. Poradíme vám

U nás najdete zkušené manažery, ale i odborníky z praxe. Ti vám pomohou s řešením mnoha otázek. Pracujeme s nejlepšími právníky, autory zákonů, auditory i konzultanty.

 

6. Máme přehled o lidech

Pomůžeme vám najít správně odborníky do vašich představenstev, dozorčích či správních rad.

 

Personálie

 

Personální přestupy v květnu a červnu 2019

Martin Saitz, generální ředitel, Hyundai Motor Czech Martin Saitz se stal generálním ředitelem společnosti Hyundai Motor Czech, kde nahradil Vladimíra Vošického. Před příchodem do českého Hyundai působil ve stejné pozici na Slovensku.

Michal Heřman, výkonný ředitel a předseda představenstva, OKD Michal Heřman se stal novým výkonným ředitelem a předsedou představenstva společnosti OKD a nahradil Boleslava Kowalczyka. Před příchodem do OKD působil v představenstvu Českých drah anebo vedl polskou těžební společnost PG Silesia.

Aleš Malucha, provozní ředitel, Rohlik.cz Tomáš Jakoubek, finanční ředitel, Rohlik.cz Novým provozním ředitelem on-line supermarketu Rohlik.cz se stal Aleš Malucha, finančním ředitelem pak Tomáš Jakoubek. Malucha přišel z Makra, kde řídil logistiku, Jakoubek pro změnu ze společnosti Sarantis, kde byl zodpovědný za finance.

František Řezáč, předseda představenstva, Gumotex František Řezáč se stal novým předsedou představenstva společnosti Gumotex a nahradil tak Vladislava Veselého, který zůstává členem představenstva. Řezáč přišel ze skupiny Pegas Nonwovens Group, kde působil jako předseda představenstva a generální ředitel.

Pavel Vopařil, generální ředitel, Bonami.cz Novým generálním ředitelem e-shopu Bonami.cz se stal Pavel Vopařil. Ten vystřídal Davida Šišku, který zůstává předsedou představenstva. Vopařil přišel z pozice venture partnera investiční skupiny Milton, která je vlastníkem Bonami.cz.

Luděk Drnec, generální ředitel, DHL Express Nový šéfem české pobočky DHL Express se stal Luděk Drnec. Nahradil tak Johna Conishe, který bude nadále pokračovat v pozici generálního ředitele pro střední Evropu. Drnec působil ve společnosti na různých pozicích, naposledy byl viceprezidentem pro marketing a obchod regionu střední Evropy.

Inspirace na letní čtení

 

Inspirujte se na léto těmito knihami

Opuštěná společnost, Erik Tabery, nakladatelství Paseka Česká cesta od Masaryka k Babišovi

Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.

Autor za tento titul získal cenu Magnesia Litera v kategorii Kniha roku 2018.

Více ke knize zde

Černá labuť, Nassim Nicholas Taleb, nakladatelství Paseka

Následky vysoce nepravidelných událostí

Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén černých labutí, tj. nepředvídaných jevů a událostí s významným dopadem na život jedince nebo celé společnosti, jakým byl např. teroristický útok z 11. září 2001, globální nástup Internetu či propad akciových trhů z roku 1987. Podle autora  jednoho z hrstky odborníků, kteří předvídali nástup nedávné finanční a ekonomické krize  je příčinou naší nepřipravenosti na podobné zlomové události především setrvačnost našeho myšlení v podobě přílišné důvěry v ekonomy a prognostiky, přehnaného kategorizování či uchylování se k dosavadním zkušenostem tam, kde bychom měli přemýšlet co nejotevřeněji a nejobecněji. Talebova kniha, vyzývající k tomu, abychom přehodnotili náš ustálený pohled na svět a přiznali si, jak málo o něm víme, patří dnes k nejdiskutovanějším pracím ve své oblasti, deníkem The Times byla označena za jedno z nejvlivnějších děl posledních šedesáti let a díky autorovu širokému rozhledu, smyslu pro humor a zdravé provokativnosti je i velkým čtenářským zážitkem.

Více ke knize zde

Sapiens, Yuval Noah Harari, nakladatelství Leda

Stručné dějiny lidstva

Kniha Sapiens – Stručné dějiny lidstva sleduje z dlouhodobé perspektivy revoluční zvraty na cestě lidského rodu od vzniku Homo sapiens až po současnost. Dramatický je příběh bezvýznamného lidoopa, který před dvěma miliony let někde v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své přírodní bratrance a ovládl celou planetu. Základní životní parametry člověka jsou určeny biologicky, ale poskytují úžasný prostor. Ne biologie, ale kultura (kolektivní víra) je klíčem k pochopení dramatického rozvoje lidstva. Jen ona umožňuje spolupráci velkého počtu lidí, kteří se navzájem neznají. Po první, kognitivní revoluci před 70 000 lety, následovaly další překvapivé zlomy v dějinách – objev zemědělství, peněz, společenské mytologie, imperiální společnosti, kapitalistického úvěru a víry v budoucnost, objev vědy, techniky i genetického inženýrství. Zdá se, že dějiny mají směr – vždyť obchod a kapitalismus, věda a technika, planetární komunikace i geopolitické vědomí spojily svět do globální vesnice.

Více ke knize zde

Podzimní novinka: CG ScoreCard Hodnocení corporate governance ve vaší společnosti
  • Řekneme vám, jak si stojíte, v čem jste výborní a kde je prostor pro zlepšení
  • Získáte klid a jistotu, že vaše společnost je řádně řízena a spravována
  • Zjistíte, zda vaši společnost řídí ti správní manažeři
  • Budete atraktivní pro budoucí investory
  • A další výhody

Zajímají vás detaily? Pošlete nám na sebe kontakt a my Vás budeme kontaktovat s detaily.

Klikněte pro více informací o CG ScoreCard