V minulých dnech jsme přinesli na český trh manuál pro členy správních orgánů tzv. „Kodex správy a řízení společností“. Chodím na různé semináře, přednáším, co je jeho obsahem, jak vznikal, ale k čemu nám to vlastně je? Už mám zažitou takovou tu konzultantskou rétoriku, vysvětluji, objasňuji a vlastně mi téměř unikl základní smysl celého našeho konání. A tím je prosazování smysluplných a efektivních pravidel pro řízení firem.
Kdo má čas číst Kodex a chuť dávat peníze?
Potkala jsem se s mnoha významnými českými i zahraničními manažery, povídala si s nimi o stavu manažerské obce, o společenském významu schopných a čestných lidí a jeden rozdíl ve všech těchto debatách je. Většina zahraničních manažerů během pár sekund pochopí smysl naší práce a většinou je překvapena, že se této oblasti u nás někdo tak výrazně a do hloubky věnuje. Čeští manažeři chápou, co děláme, jsme velmi úzce zaměřeni, specializovaní na poměrně úzkou skupinku lidí na trhu, nicméně většinou reagují větou: „No, je to moc dobré, co děláte, ale je to takové nice to have, ale kdo na to má mít čas a chuť dávat peníze?“
Je u nás opravdu zájem o profesionálnější řízení firem?
Vnímám velmi intenzivně, jak bude nyní, po vydání Kodexu, český trh reagovat. Zatím máme největší ohlas ze státní správy (NBÚ, NKÚ, ČNB apod.), to je rozhodně dobrá zpráva. Zároveň nás teď nejvíc oslovují střední firmy, s českým i zahraničním vlastníkem. I to je dobrá zpráva. Ale nevíme, zdali je to opravdu zájem o lepší a profesionálnější řízení firem nebo jen dodržení něčeho, co chce vlastník nebo regulátor.
Není to jen o „nice to have“. Cílem je prosperující firma
Dodržování pravidel corporate governance není rozhodně „nice to have“, je to velká dávka klidu pro manažery i vlastníky a zároveň pocit, že chápu celou problematiku v souvislostech a na konci je prosperující firma, jejíž řízení mám plně pod kontrolou.