16. května 2018
Pracovní snídaně s eurokomisařkou Věrou Jourovou
Dne 10. května 2018 se výkonná ředitelka Monika Zahálková zúčastnila setkání s eurokomisařkou Věrou Jourovou. Pracovní snídani pořádal vydavatel časopisu Business Woman v příjemném prostředí Le Palais Art Hotelu.
Věra Jourová je evropská komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví. Akci s milým přístupem moderoval Petr Kolář, známý svým dlouholetým působením v diplomatických službách ČR (byl velvyslanec ve Švédsku, Irsku, USA a Rusku, mimo jiné také poradcem prezidenta Havla).
Přestaňme fňukat a pojďme spolurozhodovat
V „interview na živo“ pokládal Petr Kolář nejvýše postavené Češce současnosti otázky k její politické kariéře, s jakými problémy se potýká a zda je náročné sladit práci a soukromý život. Věra Jourová popsala svou cestu od komunální političky z rodné Třebíče až k pozici ministryně pro místní rozvoj v roce 2014. Těžký a rozhodující byl pro ni rok 2006, kdy byla vyšetřována z podezření z korupce. Zdravě se „naštvala“, když ji považovali za korupčnici, poté za chudinku a vláčeli její aféru na titulních stranách bulvárního tisku. Tehdy se rozhodla, že místo fňukání začne spolurozhodovat. To byl podle ní zlomový okamžik, díky kterému se postupně propracovala až na post eurokomisařky.
Mluv, když máš co říct
Mnohokrát se jí osvědčilo její heslo: „mluv, když máš co říct“. Mnohokrát se utvrdila, že neuvážené slovo ve vysoké politice může mít celosvětový dosah. Věra Jourová je silná žena, která se nebojí říci, že dnešní politika v ČR je příliš muskulaturní (nadmíru se řídí pravidly útok nebo útěk). „Škodíme si tím,“ říká. „Místo toho, abychom všichni kousek ustoupili, což by výrazně pomohlo nám všem.“
Vyslovila se také k českému skepticismu, který nás oslabuje i v EU. Proto se snaží prosazovat naše zájmy v EU v otázkách, které ji přísluší, chce, aby i malá Česká republika byla na poli Europarlamentu vidět a slyšet.
Rovnost před zákonem
V závěru rozhovoru zdůraznila, že je zásadně proti přílišné regulaci, snaží se uplatňovat rovnost před zákonem pro všechny národy a vysvětlovat postavení občanů postkomunistických států a připomínat, jaké to bylo žít s cenzurou, v represích a pod stálým dozorem. Ne, takovou „regulaci“ zpět určitě nechceme.
